Každý rok to střídáme, jednou jdeme k večeři k mým, jindy zase k Filipovým rodičům a každá rodina má jiné tradice. U našich míváme klasiku – oplatky s medem a česnekem, poté krájíme jablíčko, dále máme čočkovou polévku nakyselo a rybku s majonézovým salátem. Není to však kapr, spíše nějaké filé, pražma, mořský vlk, abychom to normálně uměli sníst. Vánoce si neumím představit bez bobálků. Jsou z kynutého těsta, zalité mlékem a zasypané mákem – to je tradice, kterou si maminka přinesla z východu.
Když jste u svých rodičů, snažíte se s přípravou štědrovečerní večeře pomáhat své mámě?
Vaří jen ona. Vždy se jí ptám, jestli mám přijít dřív a co mám udělat, ale ona to chce všechno sama, je to její rituál. Když jsem ještě bydlela s rodiči, loupala jsem brambory, lepila linecké koláče, pekli jsme metrový koláč a vánočku, kterou jsme neuměli zaplést a vždy jsme se na tom spolu smáli. Takže teď vždy jen přineseme naše koláčky, které napečeme, neboť maminka nedělá perníky ani vanilkové rohlíky, ona peče jiné dobroty.
Pečete s dětmi?
Už několik let a opravdu mi hodně pomáhají. Zatím jsme stihli jen perníky, protože jsem měla hodně práce, všude byly vánoční večírky a různé akce. Neděláme nějaké velké pečení, neboť vím, že všude nás čeká milion koláčků, jen ty, které děti milují. Vždy tedy máme perníky, linecké, vanilkové rohlíky, šuhajdy a něco s mákem, ten miluje Filip.
Máte s partnerem podělené úkoly, co kdo dělá o Vánocích v domácnosti?
Nemáme to speciálně podělené, snažím se všechno stihnout, ale když vidí, že je třeba něco udělat, tak pomůže. Musím říci, že je specialista v mytí podlahy, ale máme k tomu tak velký stroj. Filip dělá spíše takové chlapské věci – zametá, odhrne sníh, stará se o zahradu…
Jak vypadá váš Štědrý den?
Nejprve jedeme na procházku se psem, pak si dáme nějaký oběd, protože děti by do večeře nevydržely, mně stačí polévka. Musím něco sníst, protože to je náročný den a nedávám tyto hladovky, neumím vydržet. Během dne hrajeme nějaké společenské hry a mezitím se s Filipem snažíme prostřídat a pobalit poslední dárky. No a kolem páté podvečer se odklidíme k rodičům.
Co psaly děti v dopise Ježíškovi?
Chcete to opravdu slyšet? (smích) Hektor si přál pavouka, hada, kobylku, křečka, morče, prostě celou zoo. Nosí domů různý hmyz, šváby a brouci. Pavouka tedy nedostane, protože máma je arachnofobička. (smích) Ježíšek se rozhodl, že dostane mikroskop a set ke zkoumání hmyzu, aby to mohl studovat. Chtěl by také auto na ovládání, dinosaura a nějaké Pokémony. Lianka si přála dům pro Barbie, to asi jen, aby se neřeklo, protože i tak si nakonec hraje s Hektorovými auty. Má ráda knihy, omalovánky, zeptala si i švihadlo, náramky a líčidla.
