Pokud válka na Ukrajině neskončí, Rusko by podle jednoho z klíčových ideologů Kremlu mohlo během jednoho až dvou let přistoupit k jadernému útoku proti vybraným evropským zemím. V rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem to prohlásil ruský politolog a dlouholetý poradce ruských prezidentů Sergej Karaganov. Jako možné cíle jmenoval Německo, Polsko a Velkou Británii, přičemž Německo označil za hlavní zdroj „zla“ v Evropě.

Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými slovy ani otevřenými výhrůžkami. Podle něj Evropa údajně nerozumí žádnému jinému jazyku než násilí a fyzické bolesti. Pokud se prý Západ nevzdá podpory Ukrajiny a nedojde k ukončení války, bude Rusko nuceno přistoupit k eskalaci konfliktu, nejprve konvenčními zbraněmi a následně i jadernými údery.

Debata o snižování odvodů pro živnostníky ve Sněmovně se v uplynulých dnech proměnila v mnohem širší spor. Vedle daní a pojistného se do centra pozornosti dostal i takzvaný švarcsystém – nelegální forma zaměstnávání, která je podle zákona zakázaná, přesto se s ní v Česku dlouhodobě setkáváme. Ostrá slova zazněla nejen na adresu poslanců a senátorů, ale nově padla i zmínka o Pražském hradě. Ten se však proti jakémukoli podezření důrazně ohradil.

Rozbuškou se stala lednová schůze Poslanecké sněmovny, kde se projednával návrh na úpravu odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné. Právě při této debatě vystoupil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který otevřeně přiznal, že se švarcsystém podle něj netýká jen soukromého sektoru, ale proniká i přímo do nejvyšších pater politiky.

Zhruba 380 tisíc zaměstnanců placených z veřejných peněz se může od letošního dubna těšit na vyšší výplaty. Vláda se po jednání s odbory dohodla na plošném navýšení platů ve státní a veřejné sféře. Zatímco většině státních zaměstnanců vzrostou mzdy o deset procent, zdravotníci dostanou přidáno v menším, ale cílenějším rozsahu. Cílem je především zmírnit propad reálných příjmů, ke kterému došlo v posledních letech vlivem vysoké inflace.

Navýšení se týká zaměstnanců, jejichž platy jsou hrazeny přímo ze státního rozpočtu. Patří sem například úředníci, pracovníci v kultuře, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství nebo nezdravotnický personál ve zdravotnictví. Právě tyto skupiny se podle vlády dlouhodobě potýkají s nižším mzdovým ohodnocením a jejich reálné příjmy v posledních letech výrazně klesaly.