Herecký svět v posledních dnech žil jediným tématem. Manželství Lindy Rybové (50) a Davida Prachaře (66), které dlouhé roky patřilo k těm stabilnějším na české kulturní scéně, se ocitlo pod drobnohledem veřejnosti. Spekulace, dohady a zákulisní informace se množily rychlostí blesku. Až nyní se oba herci rozhodli prolomit mlčení a poprvé otevřeně říct, jak to mezi nimi skutečně je.

Rozruch odstartoval nenápadný, ale o to silnější moment. David Prachař byl spatřen v kostele ve společnosti herecké kolegyně Sarah Haváčové. Dvojice se měla držet za ruce, což okamžitě vyvolalo lavinu otázek. Je to jen přátelství? Nebo už nový vztah? A kde je v tom všem Linda Rybová?

Česká armáda znovu přichází s nabídkou, která mezi středoškoláky budí stále větší pozornost. Místo klasické letní brigády u pásu, v rychlém občerstvení nebo na koupališti mohou mladí lidé během prázdnin obléct uniformu, projít náročným vojenským výcvikem a vydělat si částku, na kterou běžné brigády jen těžko dosáhnou. Za jediný měsíc mohou studenti získat téměř 47 tisíc korun hrubého – a k tomu zkušenosti, které jim už nikdo nevezme.

Projekt dobrovolného vojenského cvičení pro studenty středních škol funguje už druhým rokem a armáda ho označuje za úspěch. V příštím roce chce otevřít dveře až osmi stovkám zájemců z celé republiky. Ti, kteří výcvik zvládnou, se automaticky zařadí do aktivních záloh. To jim může v budoucnu výrazně usnadnit cestu k profesionální kariéře v armádě.

Ještě donedávna patřila k nejviditelnějším tvářím české politiky. Dnes se objevuje spíše v civilních momentech ze soukromí. Přesto stačila jediná fotografie ze zasněžené sjezdovky a emoce byly na světě. Markéta Pekarová Adamová se fanouškům připomněla snímkem z hor – a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Místo obyčejných pochval se pod příspěvkem začaly objevovat výzvy, které mluví jasně: „Vraťte se.“

Odchod, který fanoušky bolel

Rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové opustit vrcholnou politiku zasáhlo mnoho jejích příznivců. Letos v únoru oznámila, že v nadcházejících podzimních parlamentních volbách už nebude obhajovat poslanecký mandát a po skončení současného volebního období se stáhne z nejvyšších pater politické scény.

Politická přestřelka, která už týdny hýbe českou scénou, míří k rozhodujícímu momentu. Jmenování Filipa Turka, čestného prezidenta Motoristů, ministrem životního prostředí se proměnilo v otevřený střet mezi Hradem, Strakovou akademií a koaličním partnerem. Prezident Petr Pavel dává jasně najevo, že s Turkem ve vládě nepočítá. Motoristé však couvnout odmítají a premiér Andrej Babiš stojí před dilematem, které může rozkolísat celou vládu. Už tento týden se může ukázat, zda spor skončí kompromisem, nebo naopak přeroste v jeden z největších ústavních konfliktů posledních let. Rozhodující dny jsou tady.Tahanice kolem Turkovy nominace se táhne od prosince, kdy Andrej Babiš prezidentovi doručil seznam členů vlády – ovšem bez jména, které Motoristé považují za klíčové. Oficiálním vysvětlením byla časová tíseň a Turkovy zdravotní komplikace.

Je to seriál, který už roky patří k stálicím českých televizních obrazovek a pro mnohé diváky je téměř rodinným příslušníkem. Ordinace v růžové zahradě 2 běží už neuvěřitelně dlouho a otázka, zda má tento televizní fenomén vůbec někdy svůj konec, se vrací stále častěji. Nyní do spekulací vnesla trochu světla hlavní scenáristka seriálu Zuzana Dzurindová. A její slova rozhodně stojí za pozornost.

Scenáristka, která je s Ordinací spjatá už řadu let, otevřeně promluvila o tom, jak náročné je vymýšlet nové příběhy pro takzvaný „nekonečný“ seriál. Jak sama přiznává, udržet svěží děj, který diváky nepřestane bavit ani po stovkách odvysílaných epizod, není vůbec jednoduchý úkol. O to víc pro ty, kteří do rozjetého vlaku naskočili až v průběhu let.

Nedávno publikovaný vědecký výzkum přinesl zajímavá, ale zároveň znepokojující zjištění o souvislosti mezi mozkovou příhodou a krevními skupinami. Podle studie mají lidé s krevní skupinou A vyšší pravděpodobnost, že překonají mozkovou příhodu před 60. rokem života , ve srovnání s osobami s jinými krevními skupinami. Přestože je mozková příhoda často považována za onemocnění vyššího věku, tento výzkum ukazuje, že roli může hrát i genetika – konkrétně krevní skupina.

Krevní skupina a riziko mozkové příhody

Krevní skupiny byly dlouhá léta zkoumány zejména v souvislosti s transfuzemi a transplantacemi, kde je kompatibilita klíčová. Méně pozornosti se však věnovalo tomu, jak mohou ovlivňovat riziko vážných onemocnění.