Slova, která podtrhují fakt, že ani slavná tvář z televizních obrazovek neměla stáří vždy jednoduché.
Brůna, který děsil diváky celé generace
Ačkoliv filmografie Josefa Kubíčka čítá desítky titulů, osud tomu chtěl, že ho lidé po celý život oslovovali především jako Brůnu. Epizoda Studna, natočená v 70. letech, patří dodnes k nejdiskutovanějším a nejtemnějším dílům seriálu Třicet případů majora Zemana. Kubíček zde ztvárnil psychicky narušeného mladíka s děsivým pohledem a nezapomenutelnou vizáží, která se divákům vryla hluboko pod kůži.
Zajímavostí je, že v době natáčení mu nebylo ani padesát let. Přesto dokázal přesvědčivě zahrát postavu, která se stala symbolem lidské temnoty a beznaděje. Právě tato role ho provázela po celý život – lidé ho poznávali na ulici, oslovovali a vraceli se k němu s emocemi, které v nich Studna vyvolala.
Divadlo, rozhlas i Barrandov
Herecká cesta Josefa Kubíčka začala v Jihlavě, kde působil v Horáckém divadle. Postupně si budoval jméno a získával zkušenosti, které ho dovedly až k nabídce, o níž sní většina herců. Sám Jan Werich mu nabídl angažmá v legendárním divadle ABC. Osud však zasáhl – než se Kubíček stihl přestěhovat zpět do rodné Prahy, nabídku už nebylo možné realizovat.
Herec se tak vydal jinou cestou. Intenzivně spolupracoval s Československým rozhlasem, často natáčel na Barrandově a dlouhých patnáct let byl stálicí populárního Kabaretu u Fleků, kde si získal publikum svým projevem i osobitým hlasem. Právě hlasový projev byl jednou z jeho silných stránek, díky níž byl obsazován i do řady rozhlasových her.







