U Hezuckých se grilovalo, u Mareše se slavilo, spolu se jezdilo na akce, pracovalo, smálo se i řešily osobní věci. Byli spolu častěji než s vlastními rodinami.
A když přišla nemoc, Mareš se zachoval přesně tak, jak byste doufali – jezdil za Patrikem denně. Neskrýval slzy, nesnažil se být „ten silný“. Ve středu 3. prosince dokonce poprvé v historii ranní show nevysílal ani jeden z nich. Protože byly chvíle, kdy bylo důležitější být spolu než sedět u mikrofonu.
Poslední okamžiky věnovali tomu jedinému, na čem záleží – být si nablízku.Konec jedné éry, která zůstane v srdcích
Patrik Hezucký odešel, ale jeho smích, humor a laskavost budou žít dál v paměti posluchačů, kolegů i milionů lidí, kteří s ním každé ráno vstávali.
A Leoš Mareš? Přišel o muže, který byl víc než kolega. Byl to přítel, bratr, člověk, který s ním sdílel životní etapy, pády i triumfy.
Jeden bez druhého zanechali stopu v českém éteru, kterou už nikdo nevymaže.
