„Mně nic není, já se mám báječně,“ ujistila s typickým nadhledem. „Od pasu nahoru jsem výstavní kus. Jen ty nohy mě zlobí. Chodím s berlemi, doma to zkouším bez nich, a podle toho to pak vypadá. Jdu, jdu… a najednou ležím na koberci. Naposledy jsem zakopla o židli a byla to tedy rána. Ale jsem trénovaná — v devadesáti nemám ani jednu zlomeninu,“ směje se herečka, která kromě herectví zvládla napsat už dvacet knih a rovnou na místě oznámila, že pracuje na další.
„Ta Bohdalka mě přežije!“
Na křtu se Devátá rozpovídala i o svém dočasném tvůrčím útlumu, který ji před dvěma lety potkal, když se jí zhoršila stařecká cukrovka. Tehdy dokonce nadhodila poznámku o své kolegyni Jiřině Bohdalové, která ve svých 92 letech stále aktivně pracuje a řídí auto.
„Říkala jsem, že ani nemám šanci tu babu Bohdalku přežít,“ žertovala. „Ona pořád někde běhá, všude je, nic ji nezastaví. Je to neuvěřitelná ženská a já jí to opravdu přeju.“
Výrok to byl sice humorný, ale u samotné Bohdalové prý vyvolal rychlou reakci. A to telefonickou.
Ostrý, ale slušný telefonát
„Volala mi a vynadala,“ přiznává Devátá se smíchem, když na událost vzpomíná. „Samozřejmě to udělala velmi slušně, jak ona umí. Ale bylo jasné, že to myslí vážně. Tak jsem si řekla, že o ní raději už ani ve srandě nemluvím.“
