Namísto klidného období smutku a rozloučení však následoval trapný a ponižující boj. Schmiedberger se snažil získat kontrolu jak nad tělem zesnulého, tak nad organizací pohřbu. Jeho jednání vyvolalo mezi blízkými i veřejností rozhořčení – působilo neuctivě a spíše jako snaha zviditelnit se na úkor smutné události.
Nakonec se vše podařilo vyřešit díky zásahu Tomáše Zajíce, který se ujal role organizátora. Přestože s podobnými akcemi neměl zkušenosti, dokázal připravit důstojný obřad, který se nesl v citlivé a dojemné atmosféře. Na pohřeb dorazilo velké množství známých osobností i přátel, což jen dokazuje, jak velký respekt a oblibu Jiří Krampol požíval.Pokus o vlastní „show“
Schmiedberger se ale smířit nedokázal. Když přišel o možnost zorganizovat hlavní obřad, uspořádal alespoň vlastní mši. Ta se ovšem změnila v nepříliš vydařenou akci. Kostel zůstal poloprázdný a účastníci si stěžovali na nevhodný výběr celebranta – arcibiskupa Dominika Duku, kterého mnozí kritizovali. Navíc se ukázalo, že na lavicích byly připravené jmenovky lidí, kteří nikdy účast nepotvrdili a ani neplánovali přijít, například Karla Voříška nebo Jana Přeučila.
Podle některých svědků mše působila spíše jako osobní prezentace Schmiedbergera než jako rozloučení s hercem. Sám ochotně pózoval fotografům s Krampolovou podobiznou, což kontrastovalo s opravdovým pohřbem, kde naopak hlavní organizátor Tomáš Zajíc působil tiše a bez potřeby na sebe strhávat pozornost.Důstojný klid
Dnes už je ale jasné, že poslední slovo měl Jiří Krampol sám – alespoň prostřednictvím svého celoživotního přání. Odpočívá vedle své milované Haničky, což byl jeho sen. Náhrobek působí klidně a pietně, přesně tak, jak by si to legenda českého filmu, televize a divadla zasloužila.
