Zlomili nad nemocným Bartoškou hůl? Plivanec do tváře

On si sedne do křesla a ony mu zpívají tuhle píseň. Je to velmi krásná scéna. Pevně doufám, že to ještě mnohokrát uvidím.“ Očekávalo se, že tato slova vyvolají v sále vlnu uznání a potlesku, ale stalo se něco nečekaného. Po Ebenových slovech nastalo ticho, které působilo skoro jako plivanec do tváře momentu, jenž měl být plný emocí a solidarity s Jiřím Bartoškou v jeho boji s nemocí.