Jeho hrob je stále pokryt mnoha věnci z pohřbu, velkým umělým srdcem ze stuh a několik svíček zde stále hoří. Nechybí ani čerstvé „dušičkové“ chryzantémy od rodiny, přátel nebo obdivovatelů. Na místě je také dřevěná lavička.
Podle pravidel se náhrobek obvykle umisťuje přibližně po roce, kdy se zem usadí. Proto je absence náhrobku na Heribanově hrobě něco, co je v souladu s očekáváním.
Jeho smrt představovala velký šok pro mnoho jeho fanoušků a vyvolala vlnu soustrasti pro jeho rodinu. Při pohřbu se v Slovenském národním divadle uskutečnila rozlučka, kde jeho kolegové drželi čestnou stráž.