Zdravotní problémy papeže Františka provázely již od mládí. V mládí prodělal vážnou respirační infekci, kvůli níž mu lékaři museli odebrat část plíce. Tyto následky ho provázely po celý život. V posledních letech se jeho zdravotní stav zhoršoval. V roce 2021 podstoupil operaci, při níž mu byla odstraněna část tlustého střeva, a v roce 2023 operaci kýly. Kvůli problémům s kolenem se často pohyboval na invalidním vozíku. V únoru letošního roku byl hospitalizován se zápalem plic, který se objevil krátce po setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem. Po pěti týdnech byl propuštěn do domácí péče, ale jeho zdravotní stav se nadále zhoršoval.
Podle informací portálu Politico si papež František v posledních týdnech uvědomoval vážnost svého stavu. Přestože se zpočátku bránil hospitalizaci, nakonec přijal doporučení lékařů, kteří ho varovali, že by mohl zemřít, pokud zůstane ve svém pokoji ve Vatikánu. Papež údajně svým blízkým spolupracovníkům přiznal, že tentokrát už svůj boj nezvládne.
František se také připravoval na budoucnost církve po své smrti. Ještě před svou hospitalizací prodloužil funkční období italskému kardinálovi Giovannimu Battistovi Reovi, který zastává funkci děkana kardinálského kolegia. Tento krok měl zajistit hladký průběh příprav na konkláve, které zvolí Františkova nástupce. Kardinál Rea bude také zodpovědný za organizaci pohřebních obřadů pro zesnulého papeže.
Papež František zanechal za sebou odkaz muže, který se snažil přiblížit církev modernímu světu a inspirovat věřící k životu podle hodnot Evangelia. Jeho smrt znamená konec jedné éry, ale jeho poselství a příklad budou žít dál v srdcích milionů lidí po celém světě.
