Za doprovodu pouličních lamp jsme ve skupinkách přicházeli domů. Rodiče nás přivítali v naprostém klidu a to neexistovaly žádné telefony. Pro dnešní svět nepředstavitelné.
Byly časy, kdy jsme si jen tak jeden druhému zlomili ruce, nohy nebo nosy. Bojovali jsme o to, kdo bude mít míč, ale nikomu to nevadilo, protože to byla běžná součást hry. Klidně jsme si mohli vychutnávat nejrůznější pamlsky jako babiččiny buchty, zmrzlinu, koláče nebo různé sladkosti a překvapivě nikdo z nás nebyl obézní.
