Pro Chrise, stejně jako pro mnohé jiné s Aspergerovým syndromem, každodenní život sestává z určitých rutinních úkolů. Rutina usnadňuje dny. Když Chris zjistil, že jeho přítelkyně byla v té době těhotná, bylo těžké si představit, jak bude pokračovat ve své rutině. Situaci nezlepšil ani fakt, že měsíc po porodu se stal svobodným otcem.
Chris sdílí své zkušenosti jako svobodný otec na Facebooku. Dostal obrovskou podporu od lidí z celého světa. Shrnutí jeho příběhu si můžete přečíst níže.
„Víra (moje dcera) mi změnila život. Víra byla první a jediný případ, kdy jsem pochopil, co je láska. Pamatuji si těhotenství. To bylo v pohodě. Ne více ne méně. Dítě jsem neviděl. Pravdou je, že jsem se více obával změn v mé rutině než budoucího dítěte, které vstoupí do mého života.
Přišel ten den a začaly kontrakce. 14 hodin. Světlo z nemocničních lamp. Sestřičky, které si povídaly v jazyce, který jsem neznal. Moje přítelkyně má bolesti. Nebyl jediný detail, kterého bych si nevšiml. A pak se narodila. Od té chvíle mě najednou naplnila radost, tohle je láska! Já jsem byl táta!“
Bohužel Chris ztratil ženu, se kterou měl sdílet zbytek svého života. Měsíc po porodu je s dcerkou přítelkyně opustila pro jeho nejlepšího kamaráda. Chris zůstal s novorozencem v náručí jako svobodný otec.
Nikdo mu nevěřil, že to zvládne, dokonce i Chrisovi rodiče se ho snažili přesvědčit, aby mu dovolil adoptovat si jeho dceru, jejich vnučku. Ale když mu dcera ležela v klíně a držela ho za prst, uvědomil si, že to nikdy nedokáže. „Nikdy tě neopustím,“ píše.
