Jak na něj vzpomínal ředitel Národního divadla Jan Burian, jeho herecký styl a inscenace, ve kterých účinkoval, přinesly nový, humánní a individualistický pohled na svět, jenž se zotavoval z útrap druhé světové války. Jeho práce byla zároveň výrazným protestem proti jakékoliv formě totalitarismu a nesvobody a oslavou lidské individuality a jejích nekonečných možností.
Jan Kačer si své pedagogické a umělecké vzdělání osvojil na pražské DAMU, kterou úspěšně dokončil v roce 1960. Již o rok dříve debutoval na filmovém plátně v epizodní roli ve filmu Probuzení režiséra Jiřího Krejčíka. Jeho první hlavní rolí byla pak postava ve filmu Smrt si říká Engelchen. Divadelní kariéru začínal v ostravském Divadle Petra Bezruče, po němž následovalo angažmá v pražském Činoherním klubu, kde byl dokonce jedním ze zakladatelů.
