Závěrem lze říci, že chování Josefa Rychtáře ve věci nevydání ostatků Ivety Bartošové její rodině je skutečně zavrženhodné a nemorální. Rodina má právo na důstojné rozloučení a uložení ostatků na místě, kam budou moci chodit uctít zpěvaččinu památku. Rychtářův postoj je nejen v rozporu s etikou, ale zároveň zbytečně prohlubuje bolest a utrpení truchlící rodiny, zejména Ivetiny maminky. „On je za mě trochu nenormální. Nechápu, že ani z té úcty k její rodině a k tomu, co Iveta všechno udělala… Myslím si, že by mělo být nějaké místo, kam se člověk může jít poklonit, zapálit tam svíčku. Za mě je to strašně dehonestující,“ říká smutně. Na osudné místo, kde si Iveta navždy vzala svůj život, dosud neměl odvahu jít se podívat. „Nebyl jsem tam, protože já na to nemám. Nemám na to ani po těch letech odvahu,“ přiznává.Je načase, aby Rychtář přehodnotil své jednání a s respektem předal urnu s ostatky tam, kam právem patří – do rukou Ivetiných nejbližších.
Kam dál?
- Můj přítel je nezaměstnaný a navrhuje, abych ho podporovala jinak se semnou neožení. Nevím, jak to sama zvládnu
- Dagmar Havlová si chtěla užít dovolenou v utajení: Lidé se jen smějí! Podívejte, co si oblékla
- Muž si všiml auta jedoucího po dálnici, a když uviděl přední sedadlo, v tu ránu narazil!
- Zuzana si stoupla s dcerou před jedoucí vlak: Patrície byla nemocná, dojemná slova starosty