Když se nám podařilo sledovat nějaký zahraniční televizní kanál, reklamy nám úplně vyrazily hlavu. Tak barevné hračky a speciální sladkosti jsme neviděli ani ve snu, natož v obchodech.
V létě jsme hráli i v deset večer na ulici, rodiče věděli, kde jsme. Míč měl obrovskou hodnotu, museli jsme skákat a švihat. Jedli jsme mastný chleba s cibulí, nějak všem chutnal.
Rodiče nám nezavolali na mobil, zakřičeli a jeli jsme domů. Neměli jsme mobil, ale měli jsme panenku z kukuřičného klasu.
